ÚNOR 2018

28.01.2018 18:42

AKCE

1.2. 2018 - " O kohoutkovi a slepičce"

                   - divadlo Koloběžka v MŠ

13.2. 2018 - "Saunování"

                    - dejte dětem 2xručník-malý, velký, boty do vody

                  - VŠE PODEPSANÉ

14.2. 2018 - " Počasí"

                     - karneval v MŠ

                  - prosíme, přiveďte děti v tématických maskách

                    - více informací a tipy na karnevalové masky viz.plakátek

22.2.2018 - "Masopust v Pampeliškách"

                    - společné odpoledne s rodiči

                    - začátek v 16 hodin ve třídě Pampelišek

                    - více informací bude napsáno na plakátku

27.2. 2018 - " Saunování"

                     - dejte dětem 2x ručník - malý, velký, boty do vody

                   - VŠE PODEPSANÉ


KOUTEK PRO RODIČE A DĚTI

Masopust (lidově ostatky, fašank[1], morav. voračky, voráčí, končiny[2] či obecně karneval[3]) je třídenní svátek,[4] jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, tak jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Podobně se slaví i v jiných slovanských zemích, třeba v Rusku se tento svátek nazývá maslenica a figurují v něm i některé podobné postavy jako v českém masopustu, například kobyla nebo medvěd. Jiný výklad původu masopustu vychází z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva, jako je Bakchus.[5]

V původním smyslu jde o "opuštění masa" (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, "dát pryč maso"). Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý, které jsou zvány ostatky,[3] končiny, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.[6]

V současném slova smyslu je však význam karnevalu obecný a nevázaný na určité období. Jde o taneční zábavy, hýření, lidové zábavy v maskách, maškarní bály. Nejznámějším tanečním karnevalem ve světě je karneval v Rio de Janeiru, dalším známým je v Santa Cruz de Tenerife.

 



—————

Zpět