Tělesná výchova

Pohyb a předškolní dítě


Pohyb je základní potřeba předškolního dítěte a nejdůležitějším prostředkem pro objevování světa. Pohyb je základní životní projev i základní biologická potřeba dítěte.
Dítě předškolního věku prochází velmi významným biologickým i fyziologickým vývojem. Omezení rozvoje pohybových dovedností může zpomalovat celkový vývoj dítěte a využití jeho psychického a intelektuálního potenciálu a může způsobit návyk špatných pohybových stereotypů, které si pak nese do celého života. Přeměna a náprava špatných pohybových stereotypů je složitá a vyžaduje soustavnou cílevědomou práci a především individuální přístup. Proto je tak důležitá prevence, ta se může týkat jak zařazování cílených cviků na udržování správné svalové rovnováhy, tak poskytování dostatečného prostoru a podmínek pro přirozené pohybové činnosti dětí. V MŠ, kde se řízené činnosti provádějí pravidelně je u dětí lepší úroveň osvojování základních pohybových stereotypů.
Pohybové činnosti a možnost tělesného zatěžování souvisí s tělesným vývojem. Po celé období dětství nejsou kosti osifikovány, proto nenutíme děti nosit těžká břemena. Pokud to děti nedělají samy, nenutíme je provádět visy a vzpory prosté. Visy a vzpory s oporou o nohy jsou naopak prospěšné pro posílení svalstva paží, trupu a nohou a pro pohyblivost páteře ( lezení, přelézání, podlézání, plazení, plížení apod. ) Sílu, která je nutná pro rozvoj celého těla,zvyšujeme především přirozenými pohyby nebo dynamickým cvičením, nikoli statickou zátěží ( svaly dětí obsahují více vody a tak nejsou ještě uzpůsobeny ke speciálnímu tréninku síly ).
Pro trénink srdce a cév by se dítě mělo mít možnost pohybovat dostatečně dlouho a intenzivně, případně by mělo být k těmto činnostem podněcováno ( hlavně méně aktivní děti!!!). Reakce na zátěž je již u předškolních dětí s pasivním způsobem života výrazně horší než u dětí s lepším pohybovým režimem.
Nutné je také pamatovat na přiměřené oblečení podle druhu činností, svlékat oděv před zátěží a oblékat po zpocení, aby děti neprochladly ( mají nízkou termoregulaci ).  Nevhodné je cvičení na boso ( chlad od podložky ), vhodné jsou například ponožky s protiskluzem.

Tělovýchovné pohybové činnosti se nejvíce dotýkají biologické oblasti RVP PV. Tyto činnosti jsou jediným možným prostředkem pro získávání potřebných kompetencí. Biologická podstata člověka je ale spojena s celým jeho vývojem a tak se i biologická oblast promítá do všech ostatních oblastí vzdělávání. V oblasti psychiky dítěte je motorika úzce spojena s jazykovou výchovou a logopedickou péčí, pohyb ovlivňuje rytmus řeči a správné dýchání. Pohybové aktivity mohou podporovat samostatné vyjadřování a komunikaci. Vytvářejí mnoho situací, kde se uplatňují myšlenkové procesy: rychlá schopnost analýzy, rozvoj fantazie a tvořivosti, řešení problémů, reaktivnost a rozšiřují poznatkovou sféru. V dalších oblastech děti pěstují své sebepojetí, sebedůvěru, sebevědomí, odvahu, rozvoj vůle a odpovědnosti. Jak postupně dozrává nervová soustava, zkvalitňuje se řada pohybových dovedností a děti již od 4 let mají dobré předpoklady úroveň dovedností zlepšovat. Zvládnutý pohyb přispívá k lepší funkci svalstva a vnitřních orgánů, k růstu a vývoji celého organismu. V neposlední řadě pomáhá předcházet vzniku civilizačních chorob ( špatné držení těla, nemoci srdce a dýchacích orgánů ).
Pro zlepšení tělesné zdatnosti je třeba pěstovat i aerobní zdatnost. Děti by se měly nejméně 3x týdně pohybovat v úrovni aerobního zatížení, tedy při frekvenci 160 tepů za minutu.Pokud děti nejsou omezovány dosahují při spontánních činnostech této intenzity dlouhodobě.Projev únavy a fyzické zatížení se projevuje rychlým a prohloubeným dýcháním ústy, zčervenáním obličeje, pocením. Toto je normální. Větší fyzická únava se projeví spíše zblednutím a ztrátou koordinace.
Prvním krokem je utváření podmínek k pohybu – prostorových, materiálních, organizačních a personálních.
Prostorové a materiální podmínky: využíváme prostor mateřské školy i školní zahrady ke spontánním i řízeným pohybovým aktivitám dětí. Pravidelně doplňujeme sportovní nářadí a náčiní.  S dětmi navštěvujeme pravidelně tělocvičnu Základní školy Dobiášova a saunu v objektu MŠ.
Organizace práce a metody řízení: Pohybové aktivity mají v průběhu dne mnoho forem od krátkých spontánních chvilek až k řízené tělesné výchově. Pravidelné cvičení na protažení všech svalových oblastí je zařazováno denně. Kombinace řízení individuálního, skupinového i hromadného může být velmi pozitivní. Do programu skupiny lze zařadit sledování individuálních cílů ( dítě bude raději cvičit s ostatními dětmi než samo ).  Pro spontánní pohybové činnosti je třeba dětem poskytnout optimální podmínky, které je budou podněcovat k pohybu ( dostatek náčiní a volný přístup k němu v MŠ i venku ).
Personální podmínky: Učitelka zásadně ovlivňuje podmínky pro pohybové aktivity dětí, záleží na jejím osobním postoji k pohybovým aktivitám dětí.